Byla jedna slepá dívka,která nenáviděla sebe a celý svět za to,že nemůže vidět.Měla vrozenou vadu a nikdy nic a nikoho neviděla.Každého nesnášela,kromě svého kluka.On byl stále s ní a se vším jí ochotně pomáhal.Jednou mu řekla,že kdyby někdy viděla,hned by si ho vzala.A jednoho dne se stalo,že se našel dárce a dívka se mohla uzdravit.Poprvé v životě mohla vidět svět a svého chlapce.Chlapec za ní hned po operaci přišel a zeptal se jí:"tak ted když uvidíš celý svět,vezmeš si mě?"Dívka se usmála,ale když otevřela oči a poprvé ho uviděla,zůstala v šoku!On byl totiž taky slepý.Začala tedy přemýšlet o životě a nakonec slepého chlapce odmítla.Toho kdo se o ni vždycky staral.Chlapci nezbylo nic jiného,než smutně odejít.
Za pár dní od něj přišel dopis napsaný rukou někoho jiného,nejspíš kamaráda.Mladík jí děkoval za všechny krásné chvíle které spolu prožili a na konci listu stálo:DEJ,PROSÍM,POZOR NA MOJE OČI!....
Docela k zamyšlení...